Help Us To Help skupina prvni pomoci

1. Suché tonutí
2. Vlhké tonutí

V obou možnostech může během několika minut dojít k zástavě krevního oběhu!

Příznaky: dušení nebo nepravidelné dýchání, ztráta vědomí, zmodrání, křeče, podchlazení, plicní otok (vykašlávání narůžovělé zpěněné tekutiny)

První pomoc:

1. Nachází-li se postižený ve vodě v bezvědomí, obecně se doporučuje, zvednout mu hrudník nad úroveň hlavy, aby se zabránilo případnému vdechnutí vlastních zvratků.
2. Celková prohlídka (kontrola tepu, dechu, popř. odstranění cizích předmětů) a uvolnění dýchacích cest.
3. Pokud to stav vyžaduje- zahájení resuscitace podle pravidla ABC (Airways, Breathing, Circulation) a uložení do Rautekovy zotavovací polohy.
4. Do příjezdu RZS kontrolujeme základní životní funkce a dotyčný by měl být neustále udržován v teple (možnost podchlazení)

Poznámka: Jedině dobrý plavec se může pokusit o záchranu tonoucího člověka přímo ve vodě. V opačném případě by mohl postižený špatného plavce stáhnout s sebou! Pokud si dotyčný do vody netroufá, může eventuálně podat nějaký dlouhý předmět, kterého se tonoucí bude moci chytit.

V našich klimatických podmínkách není zdaleka tak vysoké riziko uštknutí jedovatým hadem, než jak je tomu v jiných krajích. V úvahu připadá jediná zmije vyskytující se na skalách, ve vysoké trávě, v lesích, na mýtinách apod. Pokud však k nepříjemné situaci dojde, je dobré vědět, jak správně postupovat.

Příznaky:Na povrchu těla zůstávají dvě menší krvácející ranky, které mají tendenci otékat a modrat. Dále: nevolnost, zvracení, slinění, nadměrné pocení, poruchy vidění, obtížné dýchání, příznaky šoku, možná ztráta vědomí…

První pomoc:

1. Člověk napadený jedovatým hadem by se měl co nejméně pohybovat - doporučuje se poloha vleže naznak s podloženou hlavou.
2. Postižená část se musí znehybnit a nezvedat.
3. Rána by měla být dezinfikována a neustále chlazena (např.: igelitový sáček s vodou a ledem, popřípadě velký obklad).
4. V případě ztráty vědomí: zajištění průchodnosti dých. cest => resuscitace => Rautekova zotavovací poloha.
5. Zajištění odborné zdravotnické pomoci.

Poznámka:Smyslem je zpomalit vstřebávání jedu, se kterým si pak tělo dokáže poradit samo. Transport do nemocnice je vhodný, pokud příliš nerozpumpuje krevní oběh.

Úrazy elektrickým proudem patří obecně k závažným poraněním celého organismu, při nichž může dojít i ke smrti dotyčné osoby. Následné poškození je přímoúměrné délce a intenzitě působení el. proudu. Vše také může záviset na cestě, kterou proud absolvuje (je-li zasaženo srdce apod.). K nejčastějším následkům působení patří bezvědomí, popáleniny, zástava krevního oběhu. Nejrozsáhlejší a nejtěžší popáleniny se však vyskytují v místě vstupu a výstupu el. proudu. Základní pravidlo platící u všech úrazů způsobených el. proudem je: NIKDY SE POSTIŽENÉHO NEDOTÝKÁME HOLÝMA RUKAMA!

Rozlišujeme poranění nízkým a vysokým napětím:

1. nízkým napětím
2. vysokým napětím
- napětí od 30V výše může být pro organismus nebezpečný a již 110V může zabíjet; 80 % všech úrazů el. proudem je způsobeno nízkým napětím; z toho 3% jsou zranění smrtelná
- vyšší než 1000V; hrubé změny ve tkáních, účinek krátký, postižený se může probudit; smrt často až po hodinách (ledvinným nebo srdečním selháním, přímým poúrazovým šokem); 30% smrtelných úrazů

Příznaky: dušení, zápach po spálené tkáni, obličej fialový nebo popelavě bledý, zástava dýchání a oběhu, hluboké popáleniny, příznaky šoku

První pomoc:

1. V tomto případě je stěžejním úkonem urychlené přerušení kontaktu těla postiženého se zdrojem proudu. K oddělení se dá použít kterýkoliv nevodivý předmět (suché dřevo, boty, oděv...)
2. Odstranění postiženého z dosahu vodiče
3. Ošetření popálenin
4. Protišoková opatření
5. Při stavu v bezvědomí by se mělo zajistit uvolnění dýchacích cest, následná resuscitace podle pravidla ABC, uložení do Rautekovy zotavovací polohy
6. Zajištění zdravotnické pomoci

Poznámka: Při poranění vysokým napětím je výše doporučené přerušení proudu velice riskantní. Obecně platí, že pokud je zraněný ve vzdálenosti menší než cca 20 metrů od zdroje nebezpečí, v žádném případě by se zachránce neměl pokoušet o přiblížení. Měl by zavolat policii a žádat okamžité přerušení přívodu proudu do konkrétního místa. Pokud by se tak stalo, a dané místo by již nebylo nebezpečné, mohl by poskytnout první pomoc postiženému a čekat do příjezdu záchranné lékařské služby.

autor: Veronika Stroupková
korektura: Katka Bálková